Kdo tvrdí, že nejde udělat kvalitní školení v online, by na sobě měl zapracovat. Rozhovor EPALE

Jan Dolejš je expertem a lektorem digitálních dovedností. Pod hlavičkou společnosti Digiskills připravuje vzdělávací programy a zavádění digitálních technologií do největších českých firem. Spolupracuje s firmami jako ŠKODA AUTO a.s., ČSOB, SUEZ, innogy, GasNet a další. Je zodpovědný za adopční program Office 365 ve ŠKODA Auto a.s. pro 20 000 zaměstnanců. Sám je nadšencem do osobního rozvoje a moderních technologií. Věří, že pokud se technologie používají správně, mohou ušetřit mnoho času a zlepšit kvalitu života. Jeho vášní je předávat lidem zkušenosti a tlumočit je do "lidské řeči".

Honzo, sleduji Vaše užitečné Digitipy na sítích a odtud Vás možná zná i řada dalších kolegů. Proč vlastně považujete sdílení know-how za důležité, když se mu lektoři spíše brání? Dlouhých 9 let jsem se živil jako technický redaktor a sdílení zajímavých informací a tipů považuji za standard. Zároveň věřím, že vaší nejlepší reklamou je lidem nejdříve pomoci a teprve poté navázat případný business. Možná se teď někoho dotknu, ale pokud se nějaký lektor extrémně brání sdílení svého know-how, tak je to často prodavač vody a jeho dovednosti lze snadno replikovat. On sám není tou největší přidanou hodnotou businessu. :) Už poměrně dlouho se říká, že v technologiích (nejen ve vzdělávání) jsme mnoho let za „západem“. Platí to stále? Já jsem v tomto ohledu optimista a myslím si, že jsme se vcelku posunuli. Je pravda, že mnoho trendů stále přebíráme ze zahraničí i s odstupem několika let, ale už to není tak špatné. Naopak – byl jsem několikrát svědkem u našich klientů, kteří byli třeba první zemí, která v rámci jejich nadnárodní společnosti přešla na novou technologii (například Microsoft 365). Stejně tak u našich zahraničních klientů, pro které poskytujeme školení digitálních dovedností, nevidím nějaký velký náskok oproti českým kolegům. Myslím si, že globalizace a internet tuto propast pomalu smazává. Co můžeme dělat pro to, abychom tento rozdíl zmenšili? Neustále zpochybňovat to, jak pracujeme a zdali to nejde nějak lépe. Přihlaste se na školení jiné společnosti nebo lektora, začněte sledovat zajímavé osobnosti (nebo třeba moje digitipy na LinkedIn). Zkrátka neusněte v tom, že používáte jeden nástroj a naplno vám vyhovuje. Sám jsem se díky své lenosti naučil jednu krásnou otázku – "Co mohu dnes udělat pro to, abych si zítra usnadnil práci?" A často je odpovědí nějaký nový nástroj, funkce nebo technologie. A přesně tento mindset je potřeba si vybudovat. Věnujete se online vzdělávání – co vše dnes zahrnuje tato forma? Dnes je to především o variaci různých forem vzdělávání. Nám skvěle funguje kombinace inspirativních webinářů, které mají za cíl lidi “nakopnout” a ukázat jim, jak pracovat jinak. A protože na takovou akci mohou dorazit desítky až stovky lidí (rekord máme přes 900 účastníků), je online prostředí ideální. Spolu s tím kombinujeme intenzivní workshopy pro menší skupinky, kde se však snažíme nepřekračovat 2 hodiny v online a 3 hodiny "offline". To vše je doplněno e-learning portálem, který nabídne krátká vzdělávací videa, drobné texty, infografiku nebo třeba úkoly, testy či materiály ke stažení. Propojení je největší přidanou hodnotou a každý si může najít cestu, která mu vyhovuje. Jak se vlivem pandemie koronaviru změnilo online vzdělávání? Online vzdělávání se dostalo i k lidem, kteří jej dříve odmítali. Mnozí lidé jej nyní díky úspoře času vítají, stejně tak mnohé společnosti. Neznamená to ale, že najednou vzdělávání skrze předtočená videa zázračně funguje. Samo o sobě nefungovalo dříve a nefunguje ani nyní. Lidé si ale zvykli na to být s lektorem spojeni skrze internet a mnoho "živých" workshopů bylo nahrazeno online formou. Kontakt s lektorem je stále důležitý, jen už lidé víc zvládají online prostředí. Nebudeme si nic nalhávat – udržet pozornost a zapojení účastníků na online školení je daleko těžší než naživo a klade to vysoké nároky na lektory. Zapojení a užitek z takového školení může být nižší než dříve. Lektoři musí o online školení začít přemýšlet jinak – více lidi zapojit, dělat akce kratší, využít výhody online prostředí. Řada firem se s návratem k „normálu“ vrací i k prezenčnímu vzdělávání – online formu zřejmě považovaly jen za „nouzové řešení“. Je to dobrá cesta? V návratu k prezenčnímu školení nevidím v zásadě nic špatného, nesmí to ale znamenat, že se online vytratí úplně. Je potřeba vzniklou situaci brát jako obrovskou příležitost rozšířit své služby a nabídnout studentům variabilitu a možnost volby. Přestože je nyní prezenční školení "povoleno", velký návrat z online se u nás v Digiskills neděje. Je to hodně dáno i cílovými skupinami. Zatímco lidé z kanceláří si na online prostředí zvykli a nemají potřebu se vracet na prezenční školení, lidé, kteří s PC nepracují denně, osobní kontakt s lektorem vyžadují. Na tohle je potřeba se naladit, zjistit, vyzkoušet, hrát si a variovat. Jít z extrému do druhého extrému je chyba. A kdo tvrdí, že nejde udělat kvalitní školení v online, by na sobě měl zapracovat. :) Změnila se v posledních letech chuť lidí vzdělávat se? Zvýšenou chuť ke vzdělávání nepozoruji, možná se spíše vlivem turbulentní doby malinko snižuje. V Digiskills máme ale trochu štěstí, že o technologie a jejich využití je naopak mnohem větší zájem. Klíč je tedy v tom, aby se lidé vzdělávali formou, která jim školu a "nudné učení" připomíná co nejméně. Pracujeme od počátku s myšlenkou microlearningu, tedy stručné, jasné a efektivní předání nové dovednosti. Doba, kdy se lidé zavřeli na 8hodinové školení, je dávno pryč. Lidé nemají čas "zabít" celý pracovní den, aby si z něj pak odnesli 20 % informací. V Digiskills jsou naším novým standardem hodinové akce a snažíme se nepřekračovat 2hodinová školení v online prostředí. Delší jsou již neefektivní. Samozřejmě tomu pomáhá i kombinace dalších formátů, jak jsem už nastínil. Klíčovým slovem skloňovaným v mnoha odvětvích je hybrid. Jak vypadá skutečně zvládnuté hybridní vzdělávání? O hybridním vzdělávání mluvíme v momentě, kdy je část studentů prezenčně a část online. A to samé platí i pro samotného lektora, který je někdy se skupinou "naživo" a občas se připojí online. První věc, kterou je potřeba zvládnout, jsou technické komplikace. Počínaje dobrým ozvučením samotného lektora i možností plnohodnotného zapojení účastníků. Samotná náplň školení a zejména zapojení účastníků musí být přizpůsobeno oběma skupinám. Díky mobilním telefonům je možné účastníky díky službám jako Mentimeter snadno propojit, ať už jsou kdekoliv. Místo papírových nástěnek lze použít aplikace typu Miro apod. Lektor se nesmí nechat strhnout tím, že má skupinku před sebou, a zbytek je kdesi v pozadí. Neustále musí zapojovat a nabízet podporu lidem prezenčně, ale i v online prostředí. Zvláště ty v online prostředí často "zapadají". A jak poznáte, že to bylo dobře zvládnuté? Obě skupiny účastníků si akci užili a přinesla jim užitek. Necítili se být upozadění. Jedním z častých problémů, s nimiž se firemní vzdělávání potýká, je neschopnost doložit přínosy, měřit efekty vzdělávání. Online vzdělávání by v tomto mělo umět pomoci, je to tak? Jsem toho názoru, že důkazem úspěšnosti školení by mělo být dosahování lepších výsledků v oblasti, kde získané dovednosti využijeme. Online vzdělávání beru jako jednu z forem výuky, která se může pozitivně podepsat na úspěšnosti vzdělávání. S měřením jako takovým nám může, ale nemusí pomoci. Záleží na tématu. V případě Digiskills a našeho tématu je to velký pomocník! Digitální schopnosti mapujeme skrze náš digitální assessment, tedy speciálně navrženým digitálním dotazníkem podle Digicomp 2.0. Stejně tak sledujeme díky analytickým nástrojům využívání daných nástrojů a často i dobré a špatné návyky při používání technologií. Pro jiné obory vzdělávání to může být těžší, ale těch možností je i tak spousta – od již zmíněných digitálních dotazníků, testovacích platforem, průvodců, tréninkových programů a dalších pomocníků...

Jak vidíte vzdělávání dospělých za nějakých 10–20 let? Nad vzděláváním online už se vůbec nebudeme pozastavovat, bude to naprosto normální ve všech oblastech (v našem oboru už skoro je). Více se začne prosazovat metaverse, tedy svět ve virtuální realitě s virtuální identitou, kde budeme pracovat, odpočívat, ale i studovat. Díky dostupnosti headsetů pro virtuální realitu se bude i z domova přibližovat pocit, jako kdybychom seděli s ostatními účastníky v jedné místnosti. Osobně věřím v revoluci vzdělávání. Lidé se budou učit pomocí krátkých videí na sociálních sítích, případně interakce ve virtuální nebo rozšířené realitě. Tradiční vzdělávání ve formě několikahodinových "akcí" bude postupně ustupovat. Ale nevěřím, že do 20 let úplně zmizí. To bude trvat ještě trochu déle. :)

Kdo nebo co je pro Vás největší inspirací? Bude to asi nejnudnější odpověď v dějinách rozhovorů na tomto webu, ale odpovědí jsou mí kolegové v Digiskills. Zavedli jsme pravidlo, že každou poradu začínáme sdílením, jaký tipy či trik nám v poslední době usnadnil život. Největší inspirací jsou za mě paradoxně knihy (samozřejmě že v elektronické podobě. :) Rád studuji vliv technologií na člověka, takže knihy jako Neodolatelné, Digitální minimalismus, Hluboká práce nebo i trochu temnější Mindf*ck. Určitě pak doporučuji podcasty HOTCAST od Filipa Dřímalky, Mission Possible od Standy Hájka nebo Brain We Are. Ptal se: Tomáš Langer, expert EPALE

Původní zdroj: https://epale.ec.europa.eu/cs/blog/kdo-tvrdi-ze-nejde-udelat-kvalitni-skoleni-v-online-na-sobe-mel-zapracovat-rozhovor-epale-s