Vyhledat
  • Tomáš Langer

Bez základních dovedností se dnes neobejde nikdo. Rozhovor EPALE s Jarmilou Modrou

Jarmila Modrá pracovala od roku 1990 na různých odborných i řídících pozicích na Ministerstvu práce a sociálních věcí, Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, v Národním vzdělávacím fondu a Svazu průmyslu a dopravy ČR, v mezinárodních projektech. Získala zkušenosti s realizací projektů v oblasti zaměstnanosti, počátečního i dalšího vzdělávání, kariérního poradenství a při evaluaci programů v dané oblasti.



Jarmilo, poprvé jsme se setkali v rámci projektových aktivit na Národním vzdělávacím fondu, který jste i jeden čas řídila. Jak jste se vůbec ke vzdělávání dostala?

Jako vystudovaná statistička a dlouholetá programátorka jsem vzdělávání musela mít asi v genech po mamince, která byla učitelka. Ale vážně, spíše to byla náhoda. Po sametové revoluci jsem začala pracovat na MPSV, kde jsem se dostala k prvním programům financovaných z evropských předvstupních fondů PHARE, hlavně díky tomu, že jsem uměla anglicky. Ministerstvo mělo první program zaměřený na strategický rozvoj trhu práce a vzdělávání, a já jsem byla zodpovědná za část vzdělávání a poradenství pro trh práce. Následně jsem se oblasti vzdělávání, hlavně vzdělávání dospělých věnovala po celou svoji pracovní kariéru.

Před několika týdny jsme společně připravovali článek na téma basic skills pro e-časopis Firemní vzdělávání (zde, s. 18–19). Vy jste se účastnila mezinárodního projektu Profi-Train na toto téma. Proč jsou základní dovednosti důležitým tématem v Evropě?

Evropská vzdělávací komunita si význam základních (ale i klíčových, tedy širších) dovedností uvědomuje dlouhodobě. Pro jejich rozvoj a podporu vznikly nejrůznější platformy, z nich je vhodné jmenovat EBSN(Evropská síť pro základní dovednosti), ve které se sdružují veřejné i soukromé subjekty, rozvíjející uplatňování základních dovedností v celoživotním učení.

Základní dovednosti jsou uplatnitelné v průběhu celého života v osobním, společenském i pracovním prostředí, a na jejich ovládnutí závisí rozvoj jedince v rámci prvotního vzdělávání i uplatnitelnost na trhu práce v období dospělosti. Bez základních dovedností se však neobejdou ani senioři, kteří jsou bez jejich osvojení ohroženi sociálním vyloučením i závislostí na silné podpoře svého okolí.

Základní dovednosti dávají prostor pro lepší rozvoj pracovních dovedností a flexibilitu při rychlých změnách obsahu práce, a to nejen při změně zaměstnání, ale v průběhu času při rychlých technologických změnách (digitalizace) a změnách způsobu práce (home office), kterými je charakterizována současná doba. Je možné deklarovat, že základní dovednosti jsou základním kamenem konkurenceschopnosti jednotlivců, firem i celé společnosti.

Základní dovednosti tak, jak jsou definovány, však nejsou dostatečnou výbavou pro plnohodnotné uplatnění člověka ve společnosti i v práci, a některé zdroje uvádějí jejich širší záběr (viz Příručku pro samostudium – Kompetence pro školení základních pracovních dovedností, projekt Profi-Train, 2020).

Jak jsou na tom se čtením, psaním a počítáním či digitálními kompetencemi Češi?

Pravidelné výzkumy v oblasti základních dovedností realizuje OECD, a konají se v oblasti počátečního vzdělávání – TIMSS (Trendy v mezinárodním srovnání studia matematiky a přírodních věd ve 4. a 8. ročnících ZŠ – poslední data 2019), PISA (čtenářské, matematické a přírodovědné dovednosti 15letých – poslední data 2018) a ICILS, zaměřený na počítačovou a informační gramotnost žáků 8 ročníků.

Pro dospělou populaci ve věku 16 – 65 let je realizován výzkum PIAAC (poslední data jsou z roku 2012, šetření je realizováno v 10letém cyklu). PIAAC se zaměřuje na čtenářskou a numerickou gramotnost a schopnost řešení problémů v technologicky náročném prostředí.

Dle výsledků posledního šetření PIAAC se Česká republika pohybuje nad průměrem zemí OECD ve všech třech sledovaných oblastech (viz tabulka níže), kde bíle jsou označeny výsledky okolo průměru, modře ty významně lepší a šedě významně horší než průměr. Nejlepších výsledků dosáhla Česká republika v oblasti matematických dovedností.

Šetření ve všech zemích ukazuje na velmi rozdílné výsledky z hlediska věku a vzdělání uvnitř sledovaného vzorku, a to hlavně v oblasti používání výpočetní techniky a řešení problémů v technologicky náročném prostředí.

Dle statistik EUROSTAT je zapojení dospělých (18 – 64 let, šetření účasti v posledních 4 týdnech) do dalšího vzdělávání v České republice pod průměrem EU (v roce 2020 – 11,3 % dospělé populace) a od roku 2011, s výjimkou roku 2017, kdy se dočerpávaly finanční prostředky ESF, má klesající úroveň. Pro srovnání, zapojení dalšího vzdělávání v Dánsku činilo v roce 2020 26,4 %, i zde je patrné snižování zapojení do dalšího vzdělávání.

Ve statistice EUROSTAT je možné získat informace o využití digitálních technologií nejen v oblasti ekonomiky, ale také v domácnostech a ve styku s veřejnou správou. Např. podíl lidí využívajících elektronickou komunikaci s veřejnou správou se v České republice zvýšil mezi lety 2009 – 2020 z 26 % na 53 %, přesto je pouze mírně nad průměrem EU (48 %). Nejvyšší podíl vykazuje s 89 % Dánsko, z východních zemí pak Lotyšsko a Maďarsko – 68 %.

Z šetření Vzdělávání dospělých v roce 2016 v ČR vyplývá, že do dalšího vzdělávání se více zapojují lidé s vyšším vzděláním, v produktivním věku (zhruba 50%) a ve vyšších příjmových skupinách. Do dalšího vzdělávání se málo zapojují nezaměstnaní a lidé v domácnosti (19 %).

Struktura vzdělávání pro práci je sledována podle oborů ISCED, nikoliv dle obsahu vzdělávání. Nejvíce osob se účastnilo vzdělávání ve službách (26 %), obchodu, administrativě a právu (21 %), technice a výrobě (15 %) a ICT (11 %). Ve všeobecném vzdělávání (kam by teoreticky mohly spadat i aktivity základních dovedností) byla zapojena pouze 3 % vzdělávaných.

Zajímavou informaci poskytuje důvod nezapojení do dalšího vzdělávání, kdy 68 % respondentů uvedlo, že to nepotřebují, a to napříč vzdělanostními skupinami!

Přes veškerá negativní zjištění v oblasti dalšího vzdělávání vyplývá z evropského Šetření pracovních sil pozitivní informace o tom, že v ČR je jeden z nejnižších podílů nízkokvalifikované populace v Evropě, což vyplývá z vysokého podílu středoškolsky vzdělaných osob. Obecně však nejde položit rovnítko mezi dosaženým vzděláním a kvalitou základních dovedností, protože ty se v průběhu života mohou ztrácet, ale i zastarávat.

Souhrnné výsledky šetření PIAAC 2012:

Zdroj: OECD, https://www.oecd.org/skills/piaac. Publikace https://www.oecd.org/skills/piaac/Skills%20volume%201%20(eng)--full%20v….


Podíl osob s nízkou kvalifikací ve věku 15–64 let, 2016 (%):

Zdroj: Evropský průzkum pracovních sil,http://www.profi-train.de/images/IO1_EN_final_version.pdf, s. 30.

Mám pocit, že tématu základních dovedností není dosud v ČR věnována dostatečná pozornost, alespoň co se týče dospělé populace.

V počátečním vzdělávání je základním dovednostem věnována dostatečná pozornost, alespoň co se týče nastavení vzdělávacích programů. Realizace jejich rozvoje je sledována různými studiemi České školní inspekce i Scio.

Ve sféře dalšího vzdělávání se stát víceméně neangažuje, což je na jedné straně ovlivněno dlouhodobým nevhodným rozdělením kompetencí (MŠMT – systém, MPSV – realizace dalšího vzdělávání v oblasti trhu práce) a na straně druhé neexistencí systematické finanční podpory v deficitních oblastech, jak v systému, tak v realizaci.

MŠMT ve všech svých strategických dokumentech, včetně Strategie 2030+, zdůrazňuje potřebu celoživotního vzdělávání v obecné rovině, avšak soustavná podpora fungování systému dalšího vzdělávání není finančně podpořena, vyjma oblasti uznávání a ověřování výsledků dalšího vzdělávání dle zákona 179/2006 Sb. V oblasti ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání hrají významnou roli zaměstnavatelé a jejich svazy.

Pokud do realizace dalšího vzdělávání směřují veřejné finance, jsou to prostředky Evropského sociálního fondu, který je doplňován prostředky z MPSV na úrovni cca 15%.

Firmy převážně investují do odborného vzdělávání svých pracovníků či do zaškolení na konkrétní pracovní pozici, potřebu rozvíjet základní resp. klíčové dovednosti si většinou neuvědomují.

Dalším problémem je to, že ti, jejichž základní dovednosti nejsou dostatečné, si to také neuvědomují, a ani nejsou vybaveni dovednostmi k vyhledávání informací, jak a kde si základní dovednosti doplnit. Proto je úlohou odborníků v oblasti vzdělávání i zaměstnavatelů, aby nedostatku základních dovedností věnovali náležitou pozornost a prosazovali a zajistili financování programů vedoucích k jejich získání u konkrétních osob. Základními dovednostmi dospělé populace se v České republice nikdo systematicky nezabývá.

Zapojení českého partnera do mezinárodního projektu Profi-Train (viz výše) umožnilo získat ucelený modulový vzdělávací program pro trenéry základních pracovních dovedností ve firmách, a to včetně učebnice a dalších vzdělávacích dokumentů. Informace o postupu a výstupech projektu byly předány nejen ministerstvům práce, školství a průmyslu, ale také Úřadu práce, Svazu průmyslu a dopravy, Hospodářské komoře, ČMKOS a dalším institucím. Veškeré informace o projektu, včetně české verze vzdělávacích materiálů, je možné získat na webové stránce projektu https://www.profi-train.de/en.

Evropská komise na základě studií a analýz varuje, že každý pátý dospělý Evropan má nedostatečnou úroveň základních dovedností. Jak to ovlivňuje nebo může ovlivnit i firmy a jejich zaměstnance?

Jak už jsem uvedla, v ČR neexistuje dostatečná osvěta o potřebě získávání základních, resp. klíčových dovedností. V rámci projektu Profi-Train se odborný tým pokusil definovat výhody vzdělávání v základních pracovních dovednostech pro zaměstnance, zaměstnavatele i celou společnost.

Výhody pro zaměstnance:

  • Školení v základních pracovních dovednostech pomáhá udržení jejich zaměstnání, získání vyšší kvalifikace a uznání jejich kvalifikace zaměstnavatelem

  • Zvýšení uspokojení z práce

  • Získání pocitu příslušnosti k pracovnímu kolektivu

  • Pomáhá těm, kteří se mohou stát nadbytečnými z důvodu restrukturalizace, při zvýšení či změně jejich kvalifikace.

Výhody pro zaměstnavatele:

  • Zlepšení produktivity práce, snížení chybovosti, snížení reklamací

  • Motivace kvalitních zaměstnanců, jejich stabilizace, snížení fluktuace

  • Zlepšení celkové atmosféry v pracovním kolektivu

  • Dokonce i snížení nemocnosti (vyhýbání se práci)

  • Zvýšení loajality zaměstnanců vůči zaměstnavateli

  • Vhodně navržené školení cílí na budoucí kvalifikační potřeby, související s technologickými změnami firemních aktivit.

Výhody pro společnost:

  • Podpora ekonomického rozvoje

  • Zvýšení zaměstnatelnosti a adaptability nízkokvalifikovaných zaměstnanců

  • Snížení nezaměstnanosti

  • Zvýšení sociální inkluze ve společnosti.

Existují příklady dobré praxe u nás či v zahraničí?

V rámci zmíněného projektu Profi-Train bylo realizováno pilotní ověření vzdělávacího programu pro trenéry základních pracovních dovedností. Jako dobrý příklad lze uvést příspěvek německého partnera bbb (bbb Büro für Berufliche Bildungsplanung, R. Klein und Partner GbR), který se dlouhodobě zabývá rozvojem základních pracovních dovedností, a to jak v oblasti rozvoje vzdělávacích programů, tak i zvýšení kompetencí trenérů pro tuto oblast. Pilotní ověření bylo svěřeno zkušeným trenérům z Alphanetz NRW (Síť pro gramotnost a základní dovednosti v Severním Porýní-Westfálsku, která získala od roku 2014 více než 130 členů z řad politiků, veřejné správy, regionálních vzdělávacích uskupení, institucí vzdělávání dospělých, úřadů práce, zaměstnavatelů, škol apod).

Prezenčního pilotního ověření se účastnila skupina 14 trenérů s různou zkušeností v oblasti školení základních pracovních dovedností ve firmách a se skupinou nízkokvalifikovaných pracovníků či migrantů. Výchozím bodem školení proto bylo zjištění potřeb účastníků, výběr témat jejich zájmu (z 6 modulů celého programu) a flexibilní nastavení každodenního programu ve čtyřech paralelních skupinách. Každá skupina měla své vlastní téma a programem ji provázel stálý školitel, který byl víceméně mentorem, „nahrávačem“ a zpětnou vazbou na vstupy účastníků. Forma školení byla velmi interaktivní a založená na předchozím seznámení se vzdělávacími dokumenty, diskusi o obsahu jednotlivých témat, sdílení vlastních zkušeností (dobrých i těch neúspěšných) ve skupině a formulaci doporučení pro zvýšení relevance zpracovaného vzdělávacího programu. Zpětná vazba od účastníků pilotního ověření pak byla následně zakomponována do výsledných vzdělávacích dokumentů. Účastníci hodnotili dvoudenní kurz velmi pozitivně, ale zároveň poukázali na široký rozsah a potřebu delšího času pro vstřebání veškerých impulsů ze školení.

Kde vidíte vzdělávání dospělých řekněme za 10–20 let?

To lze jen velmi těžko odhadnout. Dnešní svět je zmítán událostmi, které jsme si nedovedli představit ani v nejčernějších scénářích. Dlouhodobý vliv covidu i aktuálně probíhající války na Ukrajině se samozřejmě silně odrazí ve společnosti i v ekonomice. Je známou skutečností, že pokud ekonomika firmy není optimální, první úspory nákladů se většinou promítají do vzdělávání zaměstnanců, a to navzdory proklamacím, že lidé jsou nejdůležitější. Dalším faktorem, který ovlivňuje ochotu zaměstnavatelů investovat do zaměstnanců je situace na trhu práce a možnost zaměstnávat kvalifikované pracovníky.

Pokud se však geopolitická a ekonomická situace uklidní, což si všichni velmi přejeme, může se chod společnosti i firem stabilizovat. Neznamená to ale návrat k době před covidem a válkou. Vzdělávání již prošlo velkou změnou v době lockdownů, a hodně se přesunulo do online prostředí, které je levnější a časově flexibilnější. Tento trend asi zůstane pro „poznatkové“ vzdělávání zachován. Kurzy osobnostního rozvoje však vyžadují bezprostřední reakci lektora/kouče, a tam budou hrát velkou roli finanční možnosti i nadále. Díky digitalizaci a automatizaci se změní i rozsah jednotlivých odborných kurzů, předpokládám, že povede k většímu podílu zaškolování na konkrétní práci a pracoviště než získávání teoretických znalostí.

A když se podíváme na oblast základních dovedností?

Tam si příliš nedovedu představit, že by mělo být přesunuto do online prostředí. Nízkokvalifikovaní lidé nejenže obtížně zvládají techniky samostudia, ale hlavně nejsou motivováni a potřebují více poradenské podpory, aby pochopili přínos vzdělávání pro jejich práci i život.

Kdo nebo co je pro Vás největší profesní inspirací?

V celé dlouhé historii lidstva je objevovalo a objevuje obrovské množství chytrých a entuziastických osobností, ať Čechů nebo lidí z celého světa, a proto nebudu jmenovat nikoho konkrétního, nebylo by to fér. Obecně si však vážím lidí chytrých, vzdělaných, empatických, pracovitých a spolehlivých.


Ptal se: Tomáš Langer, expert EPALE


Původní zdroj: https://epale.ec.europa.eu/en/node/317043

2 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše